126. etapa - Šárka
1. Hradiště Šárka, 363 m, (čas 12:27), Pražská plošina
2. Jamajka, 337 m, (čas 12:40), Pražská plošina
3. Vyhlídka, 334 m, (čas 13:00), Pražská plošina
4. Červený vrch, 327 m, (čas 13:25), Pražská plošina
5. Gabrielka, 283 m, (čas 13:56), Pražská plošina
6. Sv.Matěj, 275 m, (čas 14:48), Pražská plošina
7. Bohdalec, 273 m, (čas 16:01), Pražská plošina
8. Tyršův vrch, 251 m, (čas 16:16), Pražská plošina
9. Kapitol, 226 m, (čas 16:28), Pražská plošina
Po cestě jsme také přecházeli přírodní památku Jenerálku.
Ostroh Jenerálky nad soutokem Šáreckého potoka s bezejmenným pravobřežním přítokem je klasickou ukázkou vlivu stanoviště na vegetaci. Zatímco jižní osluněné svahy jsou teplomilnou skalní stepí s převahou různých trav a jen ojedinělými keři, k severu obrácený svah pokrývá dubohabřina s javorem babykou a množstvím hájových druhů bylin.
Na rozmezí těchto dvou zcela odlišných společenstev se vyskytuje řada specifických tzv. lemových druhů (rozrazil ožankolistý, prorostlík srpovitý). Západní strmý skalnatý sráz má pak jen sporý porost skalních štěrbin s kapradinou sleziníkem a občasnými keři skalníku celokrajného. V území se vyskytují vzácné druhy hmyzu.
Ostroh je tvořen převážně proterozoickými (starohorními) břidlicemi a prachovci, v jihozápadní části pak prvohorními horninami sopečného původu (diabasové tufy). V minulosti se zde prováděly pokusy o těžbu železné rudy. Dokladem toho je několik lůmků na temeni kopce a zejména krátká průzkumná štola při západním úpatí ostrohu. Jméno převzala lokalita od blízkého zámečku, ve kterém sídlila ve 2. pol. 18. století část rakouského generálního štábu.
Při jihovýchodní patě hřebene se nalézá bývalá cihelna Na Salátce, která je významnou paleontologickou lokalitou (zkameněliny v šáreckých břidlicích). V blízkém okolí (Baráčkova cihelna) také byly nalezeny doklady o osídlení již ve starší době kamenné (štípané kamenné nástroje, kosti pravěkých zvířat).
Na formování společenstev skalních stepí měly v minulosti významný vliv kosení a pastva domácích zvířat. Proto je od roku 2000 území vždy po určitou dobu vypásáno řízenou pastvou stád ovcí a koz, případně jsou podle potřeby redukovány keře tak, aby byla citlivě napodobována drobná zemědělská činnost. Právě tento způsob údržby v minulosti po celá staletí podporoval vývoj teplomilných společenstev rostlin a na ně vázaných druhů živočichů.
Na Jamajce jsme našli tuto cedulku.
Celá oblast Šárky se nachází ve starosídelní oblasti, kde člověk po tisíceiletí ovlivňoval krajinu jako pastevec a rolník. Právě proto zde vznikla mozaika lesů, pastvin a luk a ještě v 19. století bylo území Šárky téměř bezlesé. Na řadě míst se do 18. století nacházely vinice. Zbytky původních lesů zde měly teplý a suchý ráz. Rostly zde zejména doubravy a dubohabřiny, na severních svazích se nacházel i buk. Z těchto původních lesů se do dnešních dnů zachovaly jen zbytky, tím největším je část Nebušického háje.
Dnes je území hojně zalesněno, a to zejména díky výsadbám na přelomu 19. a 20. století. Dřeviny, které zde byly vysazovány, byly však často nevhodné, např. trnovník akát, borovice černá, dub červený, ale i smrk ztepilý. V posledních desetiletích zde také dochází k samovolnému zarůstání dalších ploch lesními dřevinami i křovinami, takže porosty už nyní souvisle pokrývají území dříve zcela holá. Zbytky skalních stepí a vřesovišť jsou dnes součástí chráněných území a jsou udržovány tradiční pastvou.
V současné době je snahou nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. Vysazují se zde zejména duby, buky a habry, na vhodných místech i jedle. V rámci lesního hospodaření se v lese provádí obnova zejména smrkových porostů a porostů dubu červeného, rovněž se provádějí výchovné zásahy, prořezávky a probírky se zaměřením na podporu domácích dřevin. Lesy v Šárce jsou jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích.
Hlavní město Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council (FSC), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V rámci certifikace FSC byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které jsou vyjmuty z intenzivního lesnického využívání.
Krajina Divoké Šárky je krásná a romantická. Je to krajina se strmými skalami a soutěskami, rozsáhlými lesy, loukami a stepmi, na kterých se pasou ovce a kozy. Název Šárka pravděpodobně vznikl ze slova šarý neboli šerý, což zřejmě charakterizuje šeré šárecké soutěsky. V území se nachází přírodní rezervace Divoká Šárka a přírodní památka Vizerka.
Divoká Šárka patří mezi nejnavštěvovanější pražské přírodní lokality a je tradičním výletním místem Pražanů. Ročně ji navštíví více než 1,2 milionu návštěvníků. V létě je zde možné navštívit dvě koupaliště - Džbán a koupaliště Divoká Šárka pod Dívčím skokem. V lese jsou instalovány altány a dětská hřiště a lavičky, využívané je i piknikové místo s veřejným ohništěm.