299. etapa - Tábor

1. Láň, 538 m, (čas 09:29), Krkonošské podhůří
2. Tábor, 678 m, (čas 09:58), Ještědsko-kozákovský hřbet
3. Hůra, 519 m, (čas 10:29), Ještědsko-kozákovský hřbet
4. Kozlov, 606 m, (čas 11:01), Ještědsko-kozákovský hřbet
5. Ředice, 649 m, (čas 11:21), Ještědsko-kozákovský hřbet
6. Smetanova vyhlídka, 601 m, (čas 11:37), Ještědsko-kozákovský hřbet
7. Hrádky, 644 m, (čas 11:59), Ještědsko-kozákovský hřbet
8. Babylon, 631 m, (čas 12:04), Ještědsko-kozákovský hřbet
9. Zelený háj, 496 m, (čas 12:52), Ještědsko-kozákovský hřbet

Alainova věž

Alainova věž byla vystavěna majitelem zdejšího panství Kamilem Josefem Rohanem jako součást zdejší velkolepě navržené obory. Rohanové patří mezi staré rody původem z francouzské Bretaně, jehož kořeny sahají až do poloviny 10. století. Do českých zemí přicházejí Rohanové jako uprchlíci po Velké francouzské revoluci a císař František I. jim uznává jejich knížecí titul. Kníže Karel Alain Gabriel Rohan se usazuje na zámku Sychrov a postupnými nákupy rozšiřuje své panství. Jeho syn Kamil Josef Rohan tak zakupuje v roce 1834 i zdejší lomnické panství.

Stavitelem věže byl architekt Josef Pruvot, který působil ve službách rodu od roku 1851 a jehož rukopis je zřejmý i na dalších stavbách v okolí (např. lomnické radnici). Josef Pruvot v roce 1858 projektuje "kratochvilnou" věžovitou stavbu. Věž byla dokončena v roce 1862 celkovým nákladem 1714 zlatých. Od tohoto roku až do počátku první světové války sloužila věž jako honosný posed v rozsáhlé rohanské oboře. Po válce je majetek rodu Rohanů zabaven na základě Benešových dekretů. Několik let ještě věž sloužila jako sklad krmiva pro zvěř. Stavba postupně zarůstala náletovou vegetací, která narušila její zdivo a věž zcela zahalila neprůhledným porostem.  Věž se postupně měnila v ruinu. V roce 2009 město Lomnice nad Popelkou koupilo polorozpadlý objekt od Lesů ČR za 60 tis. Kč s představou, že ji postupně opraví, zpřístupní veřejnosti a rovněž upraví okolí věže do původní podoby.

Alainova věž je jednopatrová kamenná stavba s ochozem, její půdorys má tvar pravidelného osmiúhelníku se zastavěnou plochou přesahující 30 m2. Vyzděna je z opracovaných neomítaných pískovcových a čedičových kvádrů. Celková výška věže je 10,5 m, z níž dřevěná podlaha nesená trámy v prvním patře byla umístěna ve výšce 5,6 m, pak následuje prostor o výšce 2,03 m, který slouží pro lovce či pozorovatele, obzvláště v případě špatného počasí.  Prostor v prvním patře byl přístupný po levotočivém schodišti vedoucím středem stavby. Dále již vedly krátké schody plochým kamenným stropem do osmiboké střešní nástavby vysoké 2m. na východní straně s výstupním otvorem na ochoz. Ochoz věže byl lemován kamenným zábradlím. Do věže se dalo vstoupit ze dvou stran, ze severu či jihu vysokými vstupy ve tvaru gotického lomeného oblouku.

K jižnímu vchodu směrovanému z kopce vede kamenné schodiště o sedmi stupních a nad každým vstupem je umístěna tabulka s textem. Jeden z nápisů se vztahuje k tragické události, kdy se mladý princ Alain, synovec Kamila z Rohanu, účastnil lovu na zámku Košťany a při pádu z koně utrpěl smrtelná zranění. Tragická smrt mladého knížete Alaina se promítá i do názvu věže.