Přiostřit!
Pro Sabres nastává obtížné období. Chystají se k sedmi venkovním zápasům z osmi následujících. A to může být klíčová část sezóny. Zranil se centr prvního útoku Tage Thompson a bude potřeba ho nahradit.
I dried my tears, and armed my fears
With ten thousand shields and spears!
Takže zatlačit slzu a s odvahou si přiostřit šavle!
Není kam spěchat, dokud není pozdě
Máme tady tabulku východní konference NHL. A já rovnou pokaždé nabídnu tabulku Wild Card, abychom na první pohled viděli, jak si stojíme z hlediska postupu do PO a zda se nám postup vzdaluje či přibližuje. Také si můžeme pokaždé v krátkosti probrat rozdíly oproti předchozím tabulkám a upozornit na zajímavé trendy, kterých si všimnu.
V Atlantické divizi došlo oproti minule k zajímavým posunům. Florida, která minule stála mimo postup, se prodrala na druhé místo v divizi a přeskočila dokonce i Red Wings.
V Metropolitní divizi to jsou Capitals, kteří nyní zabírají místo přímo postupujících na úkor Devils.
Sabres ztrácí aktuálně 4 body na třetí místo v divizi a dva a půl bodu na druhé Wild Card místo. Takže jestli existuje někde nulový prostor pro jakoukoliv paniku, je to při studiu aktuální tabulky.
Nezanedbatelnou roli tady ale hrají trendy. Některé mohou být zdánlivé a později se ukáží jako lživé, ale jiné jsou evidentní a do očí bijící.
Tady jsou:
Pittsburgh se zvedá. Absolvoval úspěšnou venkovní šňůru po stadiónech západní konference a bodově se nabalíkoval. Oproti Sabres má nyní lepší herní formu, o bod více a o zápas méně.
Blue Jackets začínají ztrácet a zanedlouho budou mimo hru.
Islanders dobře začali, ale nyní si hýčkají sedmizápasovou šňůru proher a prochází slušnou herní krizí.
Canadiens prohráli 7 z posledních 10 utkání a na ledě vypadají roztroušeně.
Flyers teda fakt nehrají špatně.
Týmy na postupových místech mají nyní vysoučtovaný streak 10W-3L. Není tedy divu, že jsou vesměs v tabulce tam, kde jsou a vystřídat je bude pracné.
Massachusettská Nemesis
Mne ani trochu nezajímá basketbal. Ani trochu od slova vůbec. Takže je mi úplně šuma-fuk, pokud bostonští Celtics vedou aktuálně východní konferenci. Vzhledem k tématu odstavce je to ale úplně příznačné, protože pokud bych nějakému týmu stranil, bylo by to patrně právě ve východní konferenci a Celtics by můj oblíbený tým tyranizovali.
V basketbalu jsem se tomu chytře vyhnul tím, že se o něj ani za mák nezajímám. Ve sportech, které mám rád se děje pravý opak a bostonské týmy: Boston Red Sox, New England Patriots a Boston Bruins jsou temnými přízraky ze vzdálených končin Massachusetts, které pravidelně každoročně přicházejí pod rouškou sportovního divizního zápolení. Moje týmy jsou označeny z nějakých nepochopitelných důvodů lichotivými označeními jako divizní soupeři, nebo ještě méně příhodně - divizní rivalové. Jenže pak Bostonští přijdou a nenastane soupeření ani zápolení nýbrž pohroma, sportovní jatka a masakr. Pravidelnou dózu výprasku nenazvete rivalitou, je to šikana.
A v době, kdy vám sportovní média naservírují tuny informací, dostanete dost času a příležitostí si o ponížení a ústrcích i dost přečíst a dopodrobna se o nich vše dozvědět. Výprasky můžete sledovat live, re-live nebo on demand z pohodlí domova a v rozlišení 4K. Můj oblíbený tým dostane pokaždé nasekáno, ale pozitivní je, že se mi u toho neseká obraz.
Ale to ještě není všechno - moderní doba nám přinesla mediální prostor, ve kterém máte možnost na mnoha sociálních a společenských platformách a diskuzních fórech do omrzení vychvalovat své oblíbené týmy a trolit fanoušky soupeřů. A tím se právě stáváte obětí šikany i vy. Fanoušci Bostonu logicky musí znát a rozumět všemu lépe, když jejich tým je první v divizi a ten váš je poslední.
Začnu bostonskou šikanou v baseballu.
Tady je potřeba se vrátit do sezón 1992 a 1993, ve kterých legendární Cito Gaston dovedl Blue Jays ke dvěma titulům mistrů světa. V následující sezóně se nehrálo a tým Blue Jays se v podstatě rozpadl. Došlo k tomu v důsledku stávky hráčů. A hádejte, hráči kterých týmů stávku iniciovali? Pokud vás napadnou Yankees a Red Sox jste na správné stopě. A od té doby se Blue Jays následujících 21 let nepodívali do play-offs. Naopak, až na malé výjimky se vždy koukali na záda Red Sox.
Red Sox byli vždy před Blue Jays, vždy vyhrávali série v Torontu i v Bostonu. Stadión Fenway Park se stal černou můrou pro hráče Toronta. A Boston neměl slitování, v roce 2004 si RS došli pro titul. Následoval jejich úpadek ale nadále alespoň znemožňovali postoupit Blue Jays do PO. V roce 2007 vyhráli další světovou sérii a v sezóně 2013 ještě jednu. A po celou dobu plenili tým Blue Jays a deklasovali je na hřištích. Už v době, kdy se Blue Jays začalo dařit (čímž označujeme období, kdy Toronto konečně ochutnalo srpnový baseball), Red Sox si v sezóně 2018 došli v klidu pro další výhru ve světové sériii.
Pokud bych to měl shrnout: dominance Red Sox nad Blue Jays je dlouhodobě obrovská.
Snad ještě tragičtější je případ, o kterém už jste asi slyšeli, Bills versus Patriots. Extra se v tom nimrat nemá velkou cenu. Základem je tvrzení, že v Bostonu se nikdy nehrál kvalitní football. Lidé v Massachusetts football nikdy neuměli, nikdy mu nerozuměli a nikdy se ho ani neměli naučit. Tak to mělo být, aby byla zachována určitá rovnováha sil v přírodě. Buffalo je totiž footballové město, football všichni umí, rozumí mu a dobře se ho naučili.
Pak náhle vesmír zkolaboval, došlo k Music City Miraclu a tím se všechny pevné hodnoty nadobro rozviklaly. Od MCM uběhlo 17 let, než se Bills zase podívali do play-off. A mezitím najednou v Bostonu objevili football. A jako vždy měli kliku. Trio Kraft-Belichick-Brady vytvořilo legendární, nepřekonatelný tým, který po dvě dekády dominoval celé NFL. Pokud se během těch cca 20 let nedostali do Super Bowlu, mluvili jsme o sezóně, která přinesla překvapení.
Cesta za úspěchem vedla Boston vždy po divizní cestě lemované překážkami. Občas to byly kameny, které jim tam nastražil tým New York Jets a hrozilo vylámání kola. Boston si ale uměl poradit a kameny objel. Občas byly na cestě hluboké louže týmu Miami Dolphins a hrozilo promočení. Boston si ale uměl poradit a vykasal si nohavice. A občas hrozilo, že Boston šlápne do hovna. Tuhle roli po dvě dekády k mému nekonečnému smutku či spíš absolutní frustraci zastával tým Buffalo Bills.
Žádný quarterback v dějinách NFL netyranizoval jiný tým tak vytrvale, soustavně a systematicky jako Tom Brady tým Buffalo Bills. To je nezvratně doloženo statistikou. 36 utkání proti Bills - 33 výher. Kromě jediné vše v dresu Bostonu.
No a teď tu máme hokej, o ten tu jde hlavně.
Máme tady novou sezónu, do které fanoušci Sabres vstupovali s pocitem, že pokud tým naváže tam, kde končil sezónu předchozí, postup do play-offs nemůže tým minout. A klidně se může stát, že potichounku převezmou otěže lídra v Atlantický. A ještě lépe, nechceme to zakřiknout, ale tým má na to, aby začal válcovat i Metropolitku. Tým je mladý a pokud je mladý, je to nutně dobře. Jen počkejte, všichni, to budete zírat, až tenhle tým bude starší!
Fanoušci Bruins vstupovali do sezóny obklopeni velkými otazníky. V nezáviděníhodné situaci. No nic, dobře jim tak. Na každého jednou dojde a teď se jim můžeme zase jednou, po delší době, smát my. Stlačíme je pod sebe tak hluboko, jak jen to půjde. Sestoupit sice nemůžou tabulkově, ale alespoň donutíme fanoušky sestoupit z oblačných výšin.
No, takže asi ne. Tyhle plány takhle zkraje sezóny můžeme zatím položit někam na dno šuplíku. Třeba je během sezóny ještě vytáhneme, neztrácejme naději a to nemyslím nijak ironicky, ale zatím patří na úplné dno šuplíku, který ani nejde pořádně otevírat a kam dáváme ty nejméně potřebné věci. Vítejte ve starých dobrých vyjetých prašných kolejích!
Je mi líto, ale i při hodně shovívavém pohledu na první vzájemný duel mezi Sabres a Bruins byl na týmech vidět rozdíl v kvalitě hry. Pochopte mě správně, já netvrdím, že Bruins mají lepší tým a že Sabres mají tým horší. To ani náhodou. Ale zároveň musím dodat, že hru, čili hokej, předváděli Bruins o třídu lepší než Sabres. To není můj názor nebo má úvaha, to je prosté konstatování faktu. Do reálného soutěžení pustili Bruins hráče Buffala za stavu 5:0 a bylo vidět, že jedou z kopce na neutrál. Tam, kde mohli mít tah na branku, tam zatáhli hru. Tam, kde mohli přejít do kombinace, posunuli puk tak, aby ušetřili síly v pravidelném prostřídání. Pochopitelně, za nepříznivého stavu se blbě hraje, dvojnásob vynikne každá nepřesnost a trojnásob každá chyba. A zároveň se vše cyklí tak, že často čím víc se hráči snaží, tím více se dopouští nepřesností a chyb. Příští utkání snad bude vypadat diametrálně jinak. A v tomto případě mi ani nejde tak o výsledek, jen bych rád viděl vyrovnané utkání.
Podívejte se na výsledky z předchozích let. Tohle není RIVALITA, stejně jako není rivalita, když deváťák na základce bere každý den svačinu druhákovi. Tomu se říká všude na světě ŠIKANA.
A ještě sem dávám jeden obrázek, ze kterého mi je nelehko, ale nemůžu si zkrátka pomoct. David Pastrňák je tak kvalitní hráč, rozdílový hráč v koncovce, že by se neměl nechat samostatně potulovat v naší obranné třetině ani v případě, že je puk na našich hokejkách. A jakmile má puk na hokejce Boston, platí to dvojnásob.
sezóna 23/24:
1. utkání: Boston @ Buffalo, 5:2, L
skóre:
Boston 5, Buffalo 2
sezóna 22/23:
1. utkání: Boston @ Buffalo, 3:1, L
2. utkání: Buffalo @ Boston, 4:3, W (OT)
3. utkání: Buffalo @ Boston, 1:7, L
4. utkání: Boston @ Buffalo, 7:0, L
skóre:
Boston 20, Buffalo 6
sezóna 21/22:
1. utkání: Boston @ Buffalo, 4:1, L
2. utkání: Boston @ Buffalo, 5:1, L
3. utkání: Buffalo @ Boston, 3:4, L (OT)
4. utkání: Buffalo @ Boston, 0:5, L
skóre:
Boston 18, Buffalo 5
sezóna 20/21:
1. utkání: Boston @ Buffalo, 4:1, L
2. utkání: Buffalo @ Boston, 2:3, L
3. utkání: Buffalo @ Boston, 2:3, L (SO)
4. utkání: Boston @ Buffalo, 2:0 L
5. utkání: Boston @ Buffalo, 5:1 L
6. utkání: Boston @ Buffalo, 4:6 W
7. utkání: Buffalo @ Boston, 2:5 L
8. utkání: Buffalo @ Boston, 2:6 L
skóre:
Boston 32, Buffalo 16
sezóna 19/20:
1. utkání: Buffalo @ Boston, 2:3 L
2. utkání: Boston @ Buffalo, 3:0 L
3. utkání: Buffalo @ Boston, 2:3 L
skóre:
Boston 9, Buffalo 4
sezóna 18/19:
1. utkání: Boston @ Buffalo, 4:0 L
2. utkání: Buffalo @ Boston, 4:2 W
3. utkání: Boston @ Buffalo, 3:2 L (OT)
4. utkání: Buffalo @ Boston, 1:2 L
skóre:
Boston 11, Buffalo 7
Na západní konferenci klid
Obecně se bere za jistý fakt a zřejmou skutečnost, že východní konference NHL je brutálně silná a oproti tomu západní konference je hokejovou selankou, kterou je možno snadno bodově plundrovat.
Je západní konference slabší než východní konference? Přinesou zápasy s týmy západní konference Buffalu potřebný přísun bodů?
Pojďme se podívat, jaké výsledky mají zatím týmy východu pro týmům západu:
Boston, 7-0-1
NY Rangers, 7-1-1
Florida, 5-5-0
Toronto, 4-2-1
Detroit, 1-1-1
Washington, 4-0-0
Carolina, 4-3-0
Tampa Bay, 4-2-1
New Jersey, 3-3-1
Philadelphia, 5-4-1
Pittsburgh, 5-4-0
Montreal, 2-6-1
NY Islanders, 1-3-2
Buffalo, 2-2-0
Ottawa, 1-2-0
Columbus, 2-3-1
bilance celkem: 57 - (41+11)=52
Čili můžeme vidět, že bilance je plus 5 ve prospěch východní konference. Při 107 odehraných vzájemných zápasech to není zase až tak velký rozdíl. Mluvíme tu o diskrepanci 0,0467, přičemž odchylka v důsledku znevýhodnění týmů západní konference kvůli cestování proti času je 0,0366. Při započítání odchylky dostáváme v podstatě vyrovnanou bilanci:
bilance celkem se započítáním odchylky: 57 - 54 (53,9)
Zároveň je potřeba se podívat, které týmy své zápasy odehrály, kolik a zda doma či venku. Najdeme tam řadu inspirujících informací, které vesměs poukazují na to, že bilance východ vs západ je poněkud zkreslena. Uvedu jeden příklad za všechny:
Aktuálně tabulkově nejvýš postavený tým západní konference je Vegas Golden Knights - má odehráno 4 utkání a bilanci 3-1
Beznadějně poslední tým západní konference je nyní San Jose Sharks - odehráno už ale má 9 utkání se strašidelnou bilancí 1-8.
Představme si situaci, ve které by oba týmy měly odehráno v jedné variantě 8 utkání a ve druhé variantě by ještě neměly odehrán žádný zápas.
Při dodržení trendu by Las Vegas mělo bilanci 6-2 a Frisco by mělo bilanci 1-7.
bilance celkem: 57 - 55 a se započítáním odchylky 57 - 57. V tomto případě už by tedy měla západní konference výsledkovou paritu.
Pokud bychom vyškrtli výsledky Las Vegas a San Jose, čímž by bilance týmů byla 0-0-0, dostali bychom tyto výsledky:
bilance celkem: 48 - 48 a se započítáním odchylky 48 - 50 (49,76).
Výsledky tedy ukazují, že tvrzení o slabosti týmů ze západu a síle týmů z východní divize jsou zatím v této sezóně pouhými mýty. Sezóna je ovšem dlouhá, z logiky fungování naší planety ve sluneční soustavě, budou týmy ze západu ztrácet síly rychleji než týmy z východní konference. Tady je ale potřeba učíst několik zásadních věcí: týmy ze západu už se, nakolik je to možné, naučili vliv cestování proti času v podstatě minimalizovat, dále tu máme zásadní vliv Toronta při sestavování sezónního schedule a evidentní tendenci tladv nihilovat, takže operujeme-li s číslem 0,0366, mohu s čistým svědomím říci, že je nadhodnocené.
Rozhodovat se bude hlavně na ledě a zápasy budou patrně nečekaně vyrovnané.
Jistě, obtíž východní divize spočívá v tom, že je vyrovnanější. Poslední tým východní divize má aktuálně lepší bilanci než čtyři bodově nejhorší týmy západu. Rozumím tedy tomu, že ačkoliv momentálně zabírá poslední postupové místo ve východní konferenci tým s 18 body (Tampa Bay) a v západní konferenci také tým s 18 body (Anaheim), při stejném počtu odehraných zápasů, bylo by objektivně snazší postoupit na Západě než na Východě.
Buffalo ale hraje v Atlantické divizi a ta je ve Východní konferenci. Tím je to vyřešeno. Úvahy typu: kdybychom byli tam... tak bychom postoupili tam, jsou jen tam-tam zachatělkami.
Zápasy s týmy ze západu budou obtížné, žádný tým (ani San Jose) si puky do branky sám nenahází.
7/8 ven
Sabres mají tyto bilance venku-doma:
Doma: 4 výhry - 5 proher.
Venku: 3 výhry - 3 prohry - 1 prohra v nastavení
Dalo by se tedy říci, že jsou mírně úspěšnější venku než v domácím prostředí. Důvodů může být několik a necháme si to jako téma na jindy.
Za normálních okolností si přeji, aby měli bilanci opačnou. Ještě jinak řečeno: přeji si, aby vyhrávali hlavně v domácím prostředí a tím přinášeli radost buffalským fanouškům, kteří přestávají na hokej chodit (i v tomto případě se ale nedá jednoduše odvodit, že fanoušci na tým zanevřeli, protože důvodů nižší návštěvnosti je také nemálo a zase si to necháme jako téma na jindy).
No, v každém případě se teď docela hodí, že Sabres hrají venku obstojně. Čeká je totiž řada 7 zápasů z 8 na cizích kluzištích.
Pojedou si zahrát proti:
Winnipeg Jets - Západ
Chicago Blackhawks - Západ
Washington Capitals - Východ
- pak hrají doma s Pittsburgh Penguins - Východ
New Jersey Devils - Východ
New York Rangers - Východ
St. Louis Blues - Západ
Carolina Hurricanes - Východ
Co bude úspěch v těchto 8 zápasech a z toho 7 venkovních?
Tak v první řadě, formou celkových bodových předpovědí nemá cenu se zabývat. Otřelou frází v těchto případech bývá - jděte zápas od zápasu, každý začíná od stavu 0-0. Pokud nějaký zápas prohrajete, hoďte to za hlavu. O chybách si řekněte, ale neřešte je, čas na to bude doma. Pokud vyhrajete, hoďte to za hlavu včetně soustředění se na to, co jste udělali dobře. Co děláte dobře, nemusíte řešit, jen navazujete. Hokej tak funguje od pradávna (odkud jinud by se vzala moudrost "nezasahujte do vítězné sestavy").
Personálně je na kom stavět. To, že někteří hráči budou chybět, nikdy neznamená, že Sabres nebudou nastupovat v pěti na led. Navíc, někteří hráči budou chybět, ale jiní se vrátí.
A pokud to vezmeme po pozicích, podle mne také nemáme problém. V posledních zápasech vůbec nemám žádné strašidelné zážitky s našimi gólmany. Stačí se podívat na jiná utkání a rychle zjistíme, že brankáři ostatních týmů chybují o sto šest. Po každém utkání čtu řadu názorů na výkon brankáře, ale často mi každé další slovo k výrazu "OK" přijde skoro nadbytečné. Z mého hlediska by neměl brankář dostávat často góly z chytatelných střel, prakticky nesmí dostávat góly zbytečné, a nikdy si nemůže dovolit dostávat góly nesmyslné. V prvním a druhém případě takový gól okamžitě změní skóre a třeba vývoj zápasu, v posledním případě ale změní také psychiku týmu ve vyrovnaných zápasech (a občas se přenese i do dalších utkáních v podobě podvědomé nedůvěry), kdy se soupeři tahají o výhru a góly mají velkou hodnotu. A jestli by brankář měl přidat nějaký zákrok navíc, kdy chytí samostatný nájezd nebo reflexivně vyrazí puk, na který neměl mít nárok - to je věc, kterou bych si přál, ale nemůžu si na ni vykazovat nárok vysoko nad rámec obecných statistik (no, ale například chytat sólové nájezdy není snadné, jenže nechytit žádný ze 7 sólových nájezdů v řadě, to vybočuje hluboko mimo rámec obecných statistik).
O obraně Sabres fanoušci mluví nepřetržitě a převažuje kritika. Já myslím, že obrana je solidní.
Z nároků na Dahlinovu hru po celém hřišti logicky plyne, že k pozitivům budou nerozlučně patřit i negativa. V podstatě se po něm vyžaduje, aby se do útočné činnosti zapojoval jako Paul Coffey a vzadu sichroval celou pětku jako Alexej Kasatonov. A to by měl předvádět po dobu 30 minut, ve všech klíčových okamžicích zápasu a hlavně úplně bez chyb. Měl by hrát tvrdě do těla a také by se měl vrhat do střel a blokovat je a zároveň se vyvarovat zranění, protože ho nemáme kým nahradit. Úplně úmyslně jsem si vybral obránce, který mou obhajobu před fanoušky snad nepotřebuje.
Určitě ji ale potřebují někteří jiní: Jokiharju, Power a třeba Clifton. I v těchto případech by měla být kritika zejména spravedlivá. A to hodně souvisí s další kapitolou, která se jmenuje "cvičiště a bojiště jsou jeden prostor". Já doufám, že obrana úspěšně odehraje ve venkovních zápasech svůj part.
Rozehranější už by mohl být Samuelsson, který měl před zraněním velmi dobrou formu.
Podobně jako Dahlin je na tom také Power, jen nedosahuje takových kvalit jako Dahlin (hlavně ve hře tělem, tam mluvíme doslova o jiných třídách) a jeho postavení v týmu není ani náhodou takové jako Dahlina. Podobnost spočívá v tom, že hraje hodně ofenzivně a pak propadá při cestě zpátky, takže doufejme, že bude vepředu úspěšnější a jeho riskantní hra bude v součtu pro tým přínosná.
O dvojici E.Johnson a R.Johnson nemám obavy. U prvního mě k tomu opravňují zkušenosti a u druhého nepochybný talent. V případě Ryana ještě dodám, že si snad pamatuji příchod jen jediného mladého obránce Sabres, který by tak snadno absorboval šok z nárazové rampy jménem NHL. Kdo byl tím obráncem, to si nechám na jindy.
Mám mít obavy o útoky Sabres?
Možná bych měl, ale nemám. Jde totiž o to, že si upřímně myslím, že hrají pod své možnosti. A že jim do využití svých možností nechybí tak moc. Tady si pomohu použitím paralely z knihy R.A. Heinleina.
"Američané přiznávají, že jsou blázni, ale zároveň tvrdí, že je to kvůli Kaliforňanům. Kaliforňané přiznávají, že na tom něco bude, ale že jim dobré jméno kazí Los Angeles. Obyvatelé Los Angeles se s tím v zásadě ztotožňují, ale současně dodávají, že za to všechno může Hollywood."
A úplně stejně se to má s útočníky Sabres. Ano, útok Sabres je špatný, ale je to jen kvůli tomu, že nemá dostatečnou produktivitu a nestíhá účinně bránit. To je sice pravda, ale je to jen z toho důvodu, že mu chybí čas na zformování obranného valu mezi pásmy. Ano, přiznáváme, ale to je konečný důsledek mizerné efektivity v útočném pásmu. Ano, jistě, to je pravda, ale jelikož hra v útočném pásmu občas je efektivní a občas není efektivní, viníkem problému je žalostná konzistence. A tady se můžeme s klidem zastavit.
Konzistence
Celý problém vyvěrá z toho, že útočníci (a teď nechci řešit kdo více a kdo méně) nejsou schopni produkovat soustavně dostatečně efektivní hru v útočném pásmu a v přechodu do útočného pásma. Nepřihrají si přesně, zadrbou puk, nastřelí prvního hráče, prohrají osobní souboj s výhodou a je z toho protiútok. Součástí naší kritiky je pak žalm: "Oni se nestačí vrátit a pomoci obraně, obrana propadla, brankář už zase nechytil samostatný nájezd atd." NIKDO by se nestačil vrátit! Moderní hokej takhle nefunguje. Řešení je jednoduché, buď musí zpřesnit hru a střílet více gólů nebo musí zpřesnit hru a neztrácet lacino puky. A to furt čili imrvére, nejen občas.
Bruslení
Útočníci musí hlavně bruslit, hodně. Vytrvale a rychle. K bruslení v jednotlivých zápasech se dostanu v některém jiném článku. Nebo tým nemusí moc bruslit, ale pak se musí postarat o to, aby za něj po ledě jezdil puk tak, jak je potřeba.
Důslednost
Důslednost neznamená vždy tvrdost. Tvrdé dohrání přiražením u mantinelu dává smysl hlavně v zápasech play-off, kdy na sebe týmy narazí několikrát za sebou a kdy souboj bolí oba hráče. Jinak je to zbytečná ztráta sil, zejména pokud nevede k zisku kotouče. Čistý, nekompromisní přístup s dobruslením do dobré pozice, zpomalení nebo zastavení hráče tělem a kvalitní práce hokejkou na ledě nikoliv ve vzduchu je to, co mám na mysli.
Čistota hry
O tom ani nemá cenu se zmiňovat. Jsou fauly a Fauly. Pokud si jde hráč sednout za to, že si nehlídal hokejku v útočném pásmu, je to nezodpovědnost.
Tady nejde jen o to, že Sabres oslabení umí ubránit, tudíž je to v pohodě. Oslabení stojí hodně sil, a ve druhých třetinách může stát tolik sil, že hráčům může trvat několik střídání, než vyženou mlíko ze svalů. Kdo hrál hokej, ví o čem mluvím.
Posily
Vrací se někteří hráči po zranění - Cozens, Benson, Tuch a také brankář Comrie. Doufejme, že se vrátí v dobré herní formě a kouč Granato jejich služeb bude umět dobře využít.
Tage Thompson
Thompson bude chybět o tom žádná. Netvrdím, že se nepodaří ho nahradit, protože nikdo není nenahraditelný a hlavně nás žádný soupeř nebude litovat, takže Sabres ani nic jiného nezbývá.
Bude ale potřeba nahradit prvního centra týmu.
Bude potřeba nahradit hráče mimořádně disponovaného v obranné i útočné činnosti.
Bude potřeba nahradit jeho 18 a půl minuty přítomnosti na ledě.
Bude potřeba ho nahradit v prvních specformacích.
Kromě toho bude potřeba nahradit také jeho čas na puku.
Thompson má některé hokejové vlastnosti, které budou týmu chybět. Je urostlý a dostatečně silný, je dobrý na puku, silný v postoji, což mu dává dobré vyhlídky do každého souboje o puk a o separaci vůči bránícím hráčům. Zároveň má jako tvořivý hráč dovednost správně reagovat na vývoj hry, jeho čtení hry je výborné.
Tage Thompson bude chybět přibližně 20 zápasů, i když to je nepotvrzený a jen orientační údaj.
Slávek Jindra