Velká výprava na hrad Kamýk a Hradiště

Velká výprava složená z Velmistra MaK Ufokocky, Velmistryně DaQ Kachny, Kronikáře Buffalobillse, hrdinky v záloze Sidorius, panošky Pláši a pohunka Rookieho vyrazila směr Litoměřice.

Gogolandští hrdinové a jejich trpělivý doprovod se rozhodli, že vyrazí už poměrně brzy. Po cestě vlakem začala honitba na území, svatyně a mimiky. Bohužel, až do Úštěka obsadil většinu území Buffalobills, takže pravé vzrušení nastalo mezi Úštěkem a Litoměřicemi. Území jsou okupována lotry z nepřátelských frakcí a tak bylo potřeba je osvobodit. Bez lítých bojů se to neobešlo.

Po příjezdu do Litoměřic bylo jasné už na vlakovém nádraží, že Orna tu má své místo, protože před hlavní budovou stojí První jezdec Apokalypsy. 

My jsme se ale v centru dlouho nezdrželi a po zelené vyrazili směr Kamýk. Několik území bylo osvobozeno od útlaku a převedeno pod správu a ochranu Království Gogoland.

Po cestě na Kamýk proběhla velice zajímavá diskuze ohledně Discordu. Discord je výborná věc, protože se dá použít jako telefon, kdy si telefonuje navzájem více lidí najednou. To ale není hlavní přínos. Jak se ukázalo, a jak bylo názorně prodemonstrováno, hlavní přínos je v tom, že si lidé mohou povídat přes Discord také, když stojí vedle sebe. Má to jednu obrovskou výhodu. Člověk něco řekne a až po chvíli slyší svůj hlas z telefonu, jako ozvěnu. Má možnost si tedy zkontrolovat, jestli řekl opravdu to, co chtěl říct. Samozřejmě, svá slova nemůže opravit nebo je vzít zpátky, to nejde. Ale ta zpětná kontrola, ta vazba, ta tam je. A to je myslím velice užitečné. Zatím hledám uplatnění této převratné věci.

Na skále hradu Kamýk (pozor nejedná o zříceninu - to je velký omyl, hrad je v obyvatelném stavu, jak ho po sobě zanechali poslední majitelé Bouřné pěchoty, oni prostě takhle běžně bydlí) rostou v tuto dobu žluté kvítky, které jsem chtěl natrhat dámám, ale zdá se, že je to v dnešní kovidové době trestné. Už aby byl s tou pandemií konec.

Pod horou Plešivec je obrovské kamenné pole, ke kterému se váže další zajímavá legenda, ale o té si povíme někdy jindy a vy stejně už asi tušíte, že chci mluvit o lesních Trollech, takže to pro vás ani nebude velké překvapení.

O Hradišti už jsme si povídali na Gogolandu 2. Je to příjemná procházka do mírného kopce, pokud jdete ze správné strany, takže by to byla brnkačka. Nesměli byste se ale předtím nacpat v přilehlé dědině na zahrádce malé hospůdky, kam se sjela většina lidí z celého kraje. Velmistr MaK Ufokocka, který je tak trochu ujetý na pomocníky, neodolal a hospodě jednoho pomocníka daroval (malé kotě, které se na nás přilepilo po cestě poté, co jsme ho jednou pohladili).

Ještě v Litoměřicích jsme vylezli na kopec Mostka, takže jsme na vlak museli v plné zbroji utíkat a už jsem litoměřickým neřádům nestačil zabít toho Prvního jezdce Apokalypsy. Příště.

A po cestě zpátky, boje, šarvátky a jeden sdílný rozumný průvodčí, který měl pochopení pro to, že jako elita dobra chceme mít, po únavných těžkých bojích, jedno luxusní kupé sami pro sebe.

Buffalobills, skromný a oddaný kronikář
Littera scripta manet