Zprávy z domova 30.06. 2021

30.06.2021
Taverna Carlos, ve které Král Ufokocka první, Král Velmistr, spravedlivě ztrestal zpupného, odbojného Emeshe vyhnáním do exilu. Není nic překvapivého na tom, že historický kontext událostí dávných věků mnohdy bývá překrucován a vykládán tak i onak, jak je právě vykladači libo. Lidé dobří stávají se špatnými, mizerové uvažováni jsou náhle z popudu mnohdy zištného za hrdiny a tak podobně a všelijak. Dochází k jevu podobnému i v historii celkem nedávné navzdory tomu, že dochované svědectví pochází od lidí živých krve nevychladlé. A přesně o takovém případu je tu řeč. Neb´ existují dvě verze, jedna správná, čistá, pravdivá a do kronik oficiálně zanesená v tom znění a druhá bláznivá a nejapná, jejíž zastáncové a šiřitelé hanební, to jisté všem rozumným lidem jasno je, sprostě a v hrdlo lžou.  Král Ufokocka první, Král Velmistr uspořádal velkou kratochvíli pro své poddané a sláva to byla převeliká a ještě snad větší. Já byl u toho. Hrdinové si v katakombách vedli tak udatně, že přítomné dámy omdlévaly vzrušením. A též hrdina Emesh vedl si nemálo zdatně, skrývaje svůj budoucí úmysl Krále našeho ponížit pózou maškary. Za projevená hrdinství mnohá pozval Král všechny poddané do Taverny Carlos na hlavní zemské cestě obchodní. A tam a právě tam spustil Emesh holedbavou bandurskou králi přímo v líc. Král ho jedenkrát, na očích všem, potichu takřka neslyšně, upozornil ať dlí ve střehu, hotov holedbání doložiti taseným mečem. Na to ale Emesh nedbal a mobil odložil s úlisným úšklebkem na stůl, na urážku majestátu královského jen levé ruce na dosah. Tak strašlivou potupu Král nemohl ponechat nepovšimnutu. Vzal do ruky svůj královský mobil rce tiše, jak jen On to má ve zvyku: "Dobře ty, Emeshi, sám jsi to chtěl, sám sis o to řekl..." Okolí zatajilo dech, já, přiznám se, uši špicoval. "Pocítíš důsledek. Nečiním tak v hněvu ale v hluboké lítosti, že Království ztrácí muže odvážného. Teď zaplatíš!" Na ta slova Emesh hlupák vstal, protože si myslel, že ho Král požádal, aby zaplatil Cappucino. Král ale jediným úderem do mobilu spravedlivě vyhnal Emeshe do exilu. Krev tuhla v žilách, protože kdokoliv mohl být na jeho místě! Já u toho byl! A tu činím upozornění čtenáři, aby nic nedbal na sprosté pomluvy lidu hloupého, který uchopil příběh do přástev fantazie a vytvořil paskvil, báchorku bláznivou, ve které vše zběhlo se jinak, hlavou dolů a podolkem vzhůru místo chocholu. V té trapné sbírce výmyslů role chrabrého krále a samolibého odpadlíka směšně jsou zprzněny. Sprostá lůza a verbež slabomyslná zdatně holduje popisu tomuto fantasknímu. Nevzdělaný lid Králi neprojevuje ani dost úcty, neboť ve vyprávění běžně užívá posměšné jméno Král Čmelákobijec první. Král údajně do taverny vešel v podroušeném stavu a prý si počínal hlučně (jak nepodobné je to králi našemu moudrému, vždy uvážlivému, plnému tiché síly, prostému unáhlených soudů). Hloupý, sprostý lid ale ve své dehonestaci pokračuje a na just rozumu odpadlíka Emeshe adoruje. Prý Král sám se chvástal, jak v souboji Emeshe spráská a pak prý omylem Emeshe vyhnal místo vyzval (tu hned křiky bláznivé, že prý se souboje s Emeshem bál). Tak tomu přece nemůže uvěřit stvoření žádné, ani hovádko boží s mozkem nepatrným. Jak by si mohl Král, vynikající sečtělostí značnou a gramotností velkolepou, zamotati tolik písmen naráz? Aha, na to autorové blábolů těchto nemají odpověď žádnou! Náhle příběh smyšlený se hroutí pod tíhou logiky! Je to jen snaha očernit Krále, nic víc. Ani nevzdělaný pomocný tovaryš či hloupá děvečka od krav by si nespletli slova Vyzvat a Vyhnat, natož sám Král, hlava moudrá a pomazaná! Dost už těm uštěpačným, bohapustým žvástům! Asi se domníváte, že tady už bujarost lidových báchorek dosáhla vrcholu, ale já s hrůzou a děsem zaznamenal, že krutost lidu nezná mezí a hranic. Oni návdavkem přidávají, že Král začal zle až hystericky vyvádět, omlouvat se překotně Emeshovi a nakonec prý ve vzteku abdikoval a korunu s královským majestátem práva i povinností na nejstarší svou dceru, půvabnou Královnu Kachnu, převedl. Bože, chraň nás všechny, jaká opovážlivost! Šiřitele takových pomluv nutno bez okolků krátit na šíji. Nikdo nikdy nebyl svědkem toho, že by Ufokocka někdy pozvedl zbytečně hlas, to za prvé. Nikdy nebývá vzteklý či hysterický, to za druhé. A hlavně: nikdy se nikomu za nic neomlouvá, to za třetí. Tolik dokládám já, svědek celé události, vše za účelem ozřejmění toho, která verze je pravdou a pravdou jedinou a která verze je plkem a ničím jiným než plkem.
Taverna Carlos, ve které Král Ufokocka první, Král Velmistr, spravedlivě ztrestal zpupného, odbojného Emeshe vyhnáním do exilu. Není nic překvapivého na tom, že historický kontext událostí dávných věků mnohdy bývá překrucován a vykládán tak i onak, jak je právě vykladači libo. Lidé dobří stávají se špatnými, mizerové uvažováni jsou náhle z popudu mnohdy zištného za hrdiny a tak podobně a všelijak. Dochází k jevu podobnému i v historii celkem nedávné navzdory tomu, že dochované svědectví pochází od lidí živých krve nevychladlé. A přesně o takovém případu je tu řeč. Neb´ existují dvě verze, jedna správná, čistá, pravdivá a do kronik oficiálně zanesená v tom znění a druhá bláznivá a nejapná, jejíž zastáncové a šiřitelé hanební, to jisté všem rozumným lidem jasno je, sprostě a v hrdlo lžou. Král Ufokocka první, Král Velmistr uspořádal velkou kratochvíli pro své poddané a sláva to byla převeliká a ještě snad větší. Já byl u toho. Hrdinové si v katakombách vedli tak udatně, že přítomné dámy omdlévaly vzrušením. A též hrdina Emesh vedl si nemálo zdatně, skrývaje svůj budoucí úmysl Krále našeho ponížit pózou maškary. Za projevená hrdinství mnohá pozval Král všechny poddané do Taverny Carlos na hlavní zemské cestě obchodní. A tam a právě tam spustil Emesh holedbavou bandurskou králi přímo v líc. Král ho jedenkrát, na očích všem, potichu takřka neslyšně, upozornil ať dlí ve střehu, hotov holedbání doložiti taseným mečem. Na to ale Emesh nedbal a mobil odložil s úlisným úšklebkem na stůl, na urážku majestátu královského jen levé ruce na dosah. Tak strašlivou potupu Král nemohl ponechat nepovšimnutu. Vzal do ruky svůj královský mobil rce tiše, jak jen On to má ve zvyku: "Dobře ty, Emeshi, sám jsi to chtěl, sám sis o to řekl..." Okolí zatajilo dech, já, přiznám se, uši špicoval. "Pocítíš důsledek. Nečiním tak v hněvu ale v hluboké lítosti, že Království ztrácí muže odvážného. Teď zaplatíš!" Na ta slova Emesh hlupák vstal, protože si myslel, že ho Král požádal, aby zaplatil Cappucino. Král ale jediným úderem do mobilu spravedlivě vyhnal Emeshe do exilu. Krev tuhla v žilách, protože kdokoliv mohl být na jeho místě! Já u toho byl! A tu činím upozornění čtenáři, aby nic nedbal na sprosté pomluvy lidu hloupého, který uchopil příběh do přástev fantazie a vytvořil paskvil, báchorku bláznivou, ve které vše zběhlo se jinak, hlavou dolů a podolkem vzhůru místo chocholu. V té trapné sbírce výmyslů role chrabrého krále a samolibého odpadlíka směšně jsou zprzněny. Sprostá lůza a verbež slabomyslná zdatně holduje popisu tomuto fantasknímu. Nevzdělaný lid Králi neprojevuje ani dost úcty, neboť ve vyprávění běžně užívá posměšné jméno Král Čmelákobijec první. Král údajně do taverny vešel v podroušeném stavu a prý si počínal hlučně (jak nepodobné je to králi našemu moudrému, vždy uvážlivému, plnému tiché síly, prostému unáhlených soudů). Hloupý, sprostý lid ale ve své dehonestaci pokračuje a na just rozumu odpadlíka Emeshe adoruje. Prý Král sám se chvástal, jak v souboji Emeshe spráská a pak prý omylem Emeshe vyhnal místo vyzval (tu hned křiky bláznivé, že prý se souboje s Emeshem bál). Tak tomu přece nemůže uvěřit stvoření žádné, ani hovádko boží s mozkem nepatrným. Jak by si mohl Král, vynikající sečtělostí značnou a gramotností velkolepou, zamotati tolik písmen naráz? Aha, na to autorové blábolů těchto nemají odpověď žádnou! Náhle příběh smyšlený se hroutí pod tíhou logiky! Je to jen snaha očernit Krále, nic víc. Ani nevzdělaný pomocný tovaryš či hloupá děvečka od krav by si nespletli slova Vyzvat a Vyhnat, natož sám Král, hlava moudrá a pomazaná! Dost už těm uštěpačným, bohapustým žvástům! Asi se domníváte, že tady už bujarost lidových báchorek dosáhla vrcholu, ale já s hrůzou a děsem zaznamenal, že krutost lidu nezná mezí a hranic. Oni návdavkem přidávají, že Král začal zle až hystericky vyvádět, omlouvat se překotně Emeshovi a nakonec prý ve vzteku abdikoval a korunu s královským majestátem práva i povinností na nejstarší svou dceru, půvabnou Královnu Kachnu, převedl. Bože, chraň nás všechny, jaká opovážlivost! Šiřitele takových pomluv nutno bez okolků krátit na šíji. Nikdo nikdy nebyl svědkem toho, že by Ufokocka někdy pozvedl zbytečně hlas, to za prvé. Nikdy nebývá vzteklý či hysterický, to za druhé. A hlavně: nikdy se nikomu za nic neomlouvá, to za třetí. Tolik dokládám já, svědek celé události, vše za účelem ozřejmění toho, která verze je pravdou a pravdou jedinou a která verze je plkem a ničím jiným než plkem.

Krátce na úvod zpráv

Ahoj, všechny Vás zdravím zpátky na stránkách Gogorny. Rozhodl jsem se, že projekt nenechám padnout, protože ho mám rád. Mám rád taky pozůstatky svého zdraví, ale ne tolik.

Bohužel četnost příspěvků nebude tak velká, jak bych byl rád, ale běžná agenda probíhat bude bez zádrhelů. Společné akce budou dokumentovány. Obě hry - konkrétně hru pro vojáky a hru s pracovním názvem "Zabafoť!" budeme provozovat. A pochopitelně tu budeme mít oblíbené články z kronik světa Orny, které jste si tak oblíbili.

V první fázi je ale potřeba stránky pročistit. Aktualizovat ve všech směrech. Pak se dopátráme společně, kdo raději obětoval dobře rozjetou kariéru vojáka a dal přednost povýšení a dohledání v kronikách důkazů o své modré krvi a příslušnosti ke šlechtě a vice versa kdo obětoval šlechtický titul za účelem dobývání slávy na bitevních polích v roli řadového vojáka. Čísla budou sečtena, nové tituly budou přiděleny, erby zhotoveny, dojde k rychlému povyšování a tak podobně. 

Vrátíme se k některým akcím. Hlavně pak k legendární, monumentální a ve světě Orna zcela výjimečné akci Katakomby Walker, která byla tak skvělá, že si zaslouží nejen zopakování ale také modifikované pokračování.

K provozu stránek mi byly přislíbeny posily. Chvilku tedy potrvá, než spolupráci naladíme. Součástí bude také zpřístupnění stránek k editaci článků a zároveň práce se soubory též obrazovými. V této věci je možno udělat hodně užitečné práce a také je zde velká příležitost všechno pokazit. Zaškolení tedy musí být důkladné.

Doufám, že příkladnou spoluprací a hlavně navštěvováním stránek projekt podpoříte.

Choďte do válek s radostí! Je to báječná událost, něco jako zabíjačka. Jen neumírají prasata, ale lidé!
Choďte do válek s radostí! Je to báječná událost, něco jako zabíjačka. Jen neumírají prasata, ale lidé!

Změna názvu z Gogoland na Gogorna

Gogoland padl! Sláva království Gogorna!

Nechť království Gogorna vzkvétá a sílí ku slávě! A sláva také jeho královně Kachně, první toho jména, zvané též Sličná!

Všem nepřejícníkům nechť není po vůli, neboť Gogoland nepadl v pravém slova smyslu, jen změnil své jméno, aniž by pootočil svým kormidlem na cestě stát se nejslavnějším (no, přinejmenším nejpropagovanějším) Královstvím v kronikách celé Ornie.

Zlé duše tu jistě najdou důvody k pochybnostem o hodnověrnosti takových a jiných dalších kronik, jelikož jediným momentálně známým písmákem (také držitelem řady ocenění) jsem já, skromný a oddaný rodu gogornské šlechty a stavu prostého vojenského. Tu, pro teď i jindy, musím ponechat na zvážení každého čtenáře, aby svým rozumem vyvodil soud o zpochybnění či opačně potvrzení mých vyprávění, ne v celku plnoplném, nýbrž vyjímaje sytost slova a slovotepectví, které jedno či druhé, ba obé, mohly by býti vykládány, v případě snažení velkého, za fabulování přespřílišné, nedosahujíc v soudu ukvapeném úrovně, při níž člověk prozíravý a inteligentní umí upřednostniti slovesnou rozpustilost nad strohou suchopárností, spoléhajíc na to, že merit věci dotčen či pozměněn nijak nebyl.

Útok:

Hlavním problémem, to musím zdůraznit hned zpočátku, bylo, že Gogolandy jsou dva. Krom našeho, Království to mocného a slovutného, oplývajícího moudrostí vladařů, věrností a bravurou stavu důstojnického a též udatností nepopsatelnou vojáků prostých, neurozených, byl v Praze Gogoland, jehož pověst a renomé dosahovalo v hodnotách téhož ražení úrovně v lepším případně nevalné.

Padlo tedy rozhodnutí (to vím z dobře informovaných kruhů), že pražský Gogoland bude zničen, vypleněn a dobré jméno Království bude jednou provždy zachráněno. V opačném případě hrozilo riziko, že by mohl být pražský Gogoland považován za předsunutou výspu našeho Království a všechny naše urozené dámy děsilo pomyšlení, že by naopak mohlo býti naše Království považováno za příhraniční pobočku pražského Gogolandu.

Scénář likvidace pražského Gogolandu byl naplánován zcela v konzervativním stylu a obsahoval všechny tradiční a oblíbené body:

1) Usmrcení všech mužů a poskytnutí jejich těl k vědeckým účelům při bádání nad taji živočišného druhu Homo Sapiens Pragenzis

2) Opakované znásilnění všech žen

3) Zábor dětí k převýchově


Jistě dobrý plán, na kterém jen těžko najdeme na první pohled slabé místo, narazil při realizaci na dlouhou řadu problémů, které jen těžko můžeme odbýt definicí nesnadné až obtížně řešitelné. Lépe sedí výrazy: nezvladatelné až nepřekonatelné.

3) Začnu u bodu posledního, čili záboru dětí k převýchově v našem Království.
Od tohoto záměru nás odrazovala od samého počátku panoška Pláša, která tvrdila, že převýchova většího počtu dětí může být celkem fuška. Dokládala to osobní prací z ústavu, který se tímto záměrem zabývá a podtrhovala svá slova jednoznačným tvrzením, že dobrovolně a zadarmo by to dělat nechtěla a pustil by se do toho jen nějaký pošuk.
To ale nebyl zásadní problém. Totiž, v pražském Gogolandu žádné děti ani nejsou. Výskyt dětí je dokonce považován za věc krajně nežádoucí a je o něm smýšleno jako o určitém typu pracovního úrazu, zakládajícího na dlouhodobou pracovní neschopnost.

2) S opakovaným znásilňováním všech žen jsme bohužel také nepochodili. Tento záměr sice přitáhl pozornost některých hrdinů, kteří dosud stáli stranou (hovořím tu hlavně o sluhovi Ferrym z neurozeného a také nezámožného rodu Kumjoudů). On, jsouc vždy při chuti a nepřikládajíc velkou váhu výběru, byl myšlenkou prodchnut, ne-li přímo posedlý.

Jinak ale musím hovořit o zájmu spíše zanedbatelném. Někteří z nás dosáhli věku, teď mluvím hlavně za sebe, ve kterém záměr opakovaně souložit se všemi ženami působí spíše jako nejapný vtip. Nejedná se tu ani tak o reálnou hrozbu oněm ženám, spíše o zbožné přání násilníka. Navíc bych nejraději ze slovního spojení: "opakované znásilnění" vypustil to slovo "opakované", a to v první řadě z důvodů hrozící ostudy v těch případech, kdy některé ženy mohou přislíbené opakované znásilnění vehementně požadovat.

Kupodivu se hrdinům nedostalo velké podpory ani od jejich partnerek. Některé reagovaly hodně popudlivě až žárlivě a jiné poukazovaly na riziko přenosu venerických chorob.

Někteří hrdinové jsou nezletilí, takže si nejsme zatím jisti, zda by si při plnění úkolu uměli poradit (byť si při domácích cvičeních s ručníkem vedou velmi zdatně), zato jsme si naprosto jisti tím, že by jejich zapojení do podniku bylo minimálně nezákonné, vynechám-li morální aspekt.

Další někteří hrdinové pak evidentně nepochopili výraz znásilnit, protože poukazovali na velkou nákladnost výpravy a zdůrazňovali, že si opakovanou soulož s ženami pražského Gogolandu nemohou finančně dovolit.

1) Úplného vrcholu pak doznala neschopnost realizovat plán v bodu jedna.
Pražský Gogoland má k dispozici několik dobře urostlých chlapců, o kterých bychom asi mohli s klidem v duši říci, že jsou dobře stavěni, takže se to okamžitě začalo hemžit omluvenkami.

Hrdina Emesh prohlásil údajně, že je ochotný hacknout jejich internetové stránky, ale nenechá si pro slávu Království rozbít hubu, notabene teď, když je vyhnán do exilu.

Hrdina Ufokocka přislíbil účast, ale jen za předpokladu, že bude vhodné počasí. A to si vyžaduje podrobné vysvětlení. Nesmí být teplo ani zima. Ideální teplota je 20°C. Přesně. Nesmí foukat velký vítr a nemělo by být také úplně zamračeno a určitě nesmí panovat úplné bezvětří. Nesmí svítit sluníčko. Nesmí být dusno, ale také nesmí být vzduch příliš čerstvý a řezavý. Také nesmí být mlha. Za žádných okolností nesmí pršet a nemělo by být ani po dešti nebo před deštěm. Úplně smrtící je potom duha.
Bohužel, takový den zaznamenaly kroniky Ornie naposledy před necelými 250 lety. Tehdy vytáhli předkové Ufokocky na trestou výpravu proti odbojným krysám, vedeným Krysákem Nin-Čong-Kilimem.

Tyto krysy všeho druhu se cíleně přemnožily a začaly se v Ornii politicky angažovat. Založily si stranu "Velká strana malých chlupatých stvoření" a hned si také odhlasovaly některé zásadní změny, což se stalo kamenem úrazu. Hnusné Krysy se přejmenovaly na Odporné Krysy, protože výraz hnusný jim připadal odporný, zatímco výraz odporný jim nepřipadal tak hnusný. Dále si odhlasovaly dekret o dočasném podmínečném opuštění katakomb. Hlavním důvodem se stalo dlouhodobé nedodržování hygienických norem a bezpečnostních předpisů. Za původce většiny přestupků označily Pavouky, Černé vdovy a Arachny, kterých se údajně štítí, jelikož to jsou tvorové prý nanejvýš odpudiví. Také požadovaly, aby jejich pavučiny byly fosforeskující, protože hrozilo, že se ve tmě do nich každou chvíli někdo chytí a zamotá.

Ufokockovi označili takové praktiky za vydírání a svévolné porušování zaběhlého názvosloví (hrozilo, že všechny kodexy budou muset být přepsány) a Hnusné krysy, toho času už Odporné krysy označili za ohavné krysy.
Ufokockovi počkali pár desítek let na příhodné počasí a pak udeřili. Vojenské ležení ale bylo podle kronik rozpuštěno, protože se v něm rozšířila poplašná zpráva o tom, že v den bitvy hrozí bezvětří a dusno a panika se zmocnila i těch nejodvážnějších, protože teplota měla údajně stoupnout až na vražedných 21,5°C. Naštěstí v mezidobí krysy téměř vyhynuly, protože začaly žít hlavně v královských Chrámech požehnání a těch je málo.
Ještě rády se pak vrátily do volné přírody a katakomb, ale uražení Pavouci už je nikdy nepovažovali za opravdové přátele.

Hrdina Shadowfil přišel s tím, že se pobíjení nezúčastní jako bojovník, ale bude celou akci fotit jako vždy a dokonce přišel s dobrou zprávou, že je schopen pořídit panoramatické snímky, na kterých celý masakr pražských mafiánů nádherně vynikne.

Někteří mladší ročníkové přišli s výmluvou, že těžko mohou v období náročných zkoušek skloubit pobíjení nepřátel s plněním školních povinností, takže pokud se nepodaří přivézt nepřátele (nejlépe vypravit všechny najednou v autobusu) k nim před barák, je jim vážně líto.

Jeden nejmenovaný hrdina poukazoval na svou předchozí zkušenost, která sice neměla přímou souvislost s pražským Gogolandem, nicméně okolnosti a prostředí evokovaly podobnost až zarážející. Zastavil jednou auto u krajnice půvabné stopařce na vysokých podpatcích a moderně oblečené. Ta mu o něco později vnutila, alespoň jak on vypráví, pohlavní styk. To nejhorší prý nastalo, když byl právě v nejlepším. Ženština nejen nedokončila práci (brzy pochopil, že to bylo předmětné smluvní dílo, ale prý už to nešlo zastavit, protože to došlo moc daleko), ale sebrala mu velmi pohotově peněženku se značnou hotovostí, bleskově si zula boty a čile vyběhla z auta a zamířila k lesu. Hrdina vyrazil polonahý za ní a zrovna když ji už dobíhal, odněkud z roští vystoupili dva "kdesevzaltusevzalové".
Hrdina zakončil vyprávění dlouhým výčtem svých zranění s podrobným popisem léčení a upozorněním, že má důvodné obavy z toho, že by mohl v Gogolandu potkat lidi podobného ražení, ne-li přímo ty zmíněné, a kloní se k názoru nám něco takového rozhodně nedoporučit.

A co se mne konkrétně týče, svou úlohu jsem neviděl ani tak v první bojové linii, ale hlavně v dorážení těžce raněných, nad kterými bych snad mohl, za určitých předpokladů, dominovat rychlostí i silou (tím hlavním předpokladem je ztráta vědomí, jejich, nikoliv mého, pohled na krev mi nevadí, jejich, nikoliv mou).

Ustoupením od realizace plánu na likvidaci pražského Gogolandu neztrácíme důstojenství a zároveň získáváme úlevný pocit, že cíle bylo dosaženo bez zbytečného krveprolití, cestou mírnou a z pohodlí našich domovů.

Nezatracujeme ovšem ani myšlenku pražský Gogoland navštívit a provést důkladnou rekognoskaci, byť i finančně nákladnou, pro účely snadnější realizace případných zámyslů příštích.

Buffalobills, skromný a oddaný kronikář
Littera scripta manet