122. etapa - Javor

20.12.2021

1. Na Širokém 563 m (čas 09:10)
2. Chřibský vrch 621 m (čas 09:27)
3. Juran 605 m (čas 10:04)
4. Široký kopec 613 m (čas 10:11)
5. Javor 693 m (čas 10:48)
6. Ptačí vrch 442 m (čas 11:38)

Celé pohraničí je plné objektů pevnostního obranného systému, které první československá republika stavěla proti agresivnímu Německu. Na Širokém vrchu jsem toto opsal z informačních tabulí.

Československo mělo před druhou světovou válkou uzavřené spojenecké smlouvy s Francií, Británi a Sovětským svazem (zaměřené proti Německu) a s Rumunskem a Jugoslávií (zaměřené proti Maďarsku). Budovaný systém opevnění měl ztížit postup německé armády po dobu než spojenci, především Francie, stačí mobilizovat a zahájit ofenzívu na západě Německa. Po vzoru francouzského fortifikačního systému Maginotovy linie se v roce 1935 začaly budovat těžké a lehké objekty opevnění. Nevýhodou byla velmi dlouhá společná hranice s potenciálním nepřítelem, navíc v březnu 1938 došlo k připojení Rakouska k Německem a tím i prodloužení hranice nutné k opevnění.

Základním prvkem pevnostních linií byly v konečné koncepci opevnění dva sledy lehkých objektů podél státní hranice a také na vnitrozemských přímkách, těžké objekty se stavěly jen na nejvíce ohrožených lokalitách. Trasy lehkého opevnění byly vybírány tak, aby bylo maximálně využito přírodních překážek a ty byly doplněny o překážky umělé. Celkem mělo být vybudováno téměř 16.000 objektů lehkého opevnění a téměř 1.300 objektů těžkého opevnění. V letech 1935 až 1938 se podařilo s pomocí občanů Československa vybudovat 10.012 objektů lehkého opevnění, 226 izolovaných objektů těžkého opevnění. Během mobilizace  v roce 1938 byla většina vybudovaných objektů vyzbrojena, obsazena a připravena k obraně.

Betonové pevnůstky jsou přezdívány "Řopíky". Název Řopík je odvozen od zkratky ŘOP - Ředitelství opevňovacích prací, kde byl zkonstruován. Řopíky byly určeny pro boční palbu na nepřítele - sousední objekty leží na dostřel a palbou se navzájem kryjí. Střílnu jednoho objektu tedy mohl nepřítel ohrozit jen tehdy, když se sám vystavil palbě ze sousední objektů. Osádku tvořilo 7 mužů: velitel a zástupce velitele u periskopů, 2 střelci a 2 pomocníci střelců, obsluha ventilačního systému a vchodové střílny. Vnitřní vybavení Řopíku je k vidění v muzeu opevnění v místní hájovně. Dalšími nedílnými součástmi pevnostní linie bylo také polní opevnění (dodnes patrné střelecké okopy) a protipěchotní a protitankové překážky v podobě zábran z ostnatého drátu a těžkých ocelových rozsocháčů.