Nové povídky na HORYbile dictu

Krátké povídky píše také kamarád Dali a dohodli jsme se, že je do HORYbile dictu budu zařazovat. Také pro ně budu připravovat úvodní ilustrace. Upoutávku na každou novou Daliho povídku vždy najdete zde, povídku samotnou samozřejmě v HORYbile dictu (výběr v menu stránek).

Příští týden začnu psát novou povídku také já.
Všem, kteří jste se mnou v písemném kontaktu, jsem předal anketní dotaz, jehož zodpovězením jste si mohli vybrat mé další vyprávění, přepracované do povídkové verze.
Celkově jsem obeslal 303 čitatelů stránek (zareagovalo 77 čitatelů).

Na výběr byla tato tři vyprávění:
1) Vrah má už dvě minuty zpoždění
2) Ledvinová kolika
3) Pán tam bude brzy 

Jak se ukázalo, pravděpodobně jste nepochopili smysl ankety, ve které jste si měli vybrat právě z těchto tří možností.
Nejvíce hlasů totiž dostala jiná vyprávění:
1) Věrozvěst a prostopášnice na pravidelné lince Liberec-Souhvězdí Orion (26 hlasů)
2) Smím si půjčit vaši ruku? (také 26 hlasů)
3) Kozí plemeno berserk aneb nám neutečeš, chlapečku (14 hlasů)
Až později jsem pochopil, proč jste nevybírali ze tří mnou předložených vyprávění. Neznáte je. Připouštím, že v takovém případě se vybírá nesnadno. Několik z vás napsalo, že se vám povídky líbí a je vám fuk, co napíši. Výběr jsem tedy učinil za vás.

Ještě v rychlosti k vámi nejvíce požadovaným povídkám:
Věrozvěst a prostopášnice na pravidelné lince Liberec-Souhvězdí Orion
Toto vyprávění nejde sepsat, aniž by neztratilo téměř vše, co jej činí vtipným. Později to ještě podrobněji vysvětlím, protože vy mi posíláte řadu úžasných nápadů, jak by šlo vyprávění zdařile konvertovat do psané verze a já nechci být nevděčný. Úplně nejvíc musím poděkovat Jendovi z Lomnice n.P. Já jsem si tvé tipy otevřel v textovém editoru a zjistil jsem, že jsi mi poslal 14 stránek čistého textu. Je tam řada skvělých nápadů a výborně jsem se pobavil. Vím, že mám tvé povolení, ale i tak se nemusíš ničeho obávat, pokud bych chtěl některý z tvých nápadů reálně použít, dopředu tě o tom uvědomím.
Smím si půjčit vaši ruku?
Vyprávění je o střetu dvou druhů lidí. Na jedné straně vyděšených pacientů, kteří balancují mezi bytím a nebytím a na druhé straně čerstvě vyučených zdravotních sester, které  v rozpuku svého mládí nelehko pojí gejzíry životní energie s pocitem velké odpovědnosti v prostředí každodenní konfrontace se smrtí.
Na sepsání potřebuji klid, elán a jasnou představu, co chci vyjádřit.
Kozí plemeno berserk aneb nám neutečeš, chlapečku napíši ještě letos. Na to se moc těším.

Můj výběr je tedy tento - pustím se do povídky Ledvinová kolika.
Je zejména o bolesti, víře a nevěře. Ale také o téže bolesti, nevíře a věrnosti. A o tom, že lpění na pro vás důležitých hodnotách, vás sice může připravit o kamaráda, ale občas nemáte na výběr, protože jinak byste riskovali ztrátu sama sebe.
Hlavně vás má ale pobavit. Rozpustilými dialogy, flagrantní absurditou a pošetile naivní zápletkou.
Já osobně se při psaní budu bavit báječně.