271. etapa - Kobylí hlava
1. Na Sýrovském, 244 m, (čas 10:30), Jičínská pahorkatina
2. Hrada, 404 m, (čas 11:17), Jičínská pahorkatina
3. Kavčina, 360 m, (čas 11:40), Jičínská pahorkatina
4. Mužský, 463 m, (čas 12:04), Jičínská pahorkatina
5. Kobylí hlava, 391 m, (čas 12:23), Jičínská pahorkatina
6. Skuhrava, 389 m, (čas 12:40), Jičínská pahorkatina
7. Hrubá luka, 376 m, (čas 13:00), Jičínská pahorkatina
8. Vepřsko, 363 m, (čas 13:31), Jičínská pahorkatina
9. Brdečko, 352 m, (čas 13:51), Jičínská pahorkatina
10. Smrkovec, 352 m, (čas 14:08), Jičínská pahorkatina
11. Tábor, 313 m, (čas 14:45), Jičínská pahorkatina
12. Kozlovka, 300 m, (čas 15:23), Jičínská pahorkatina
13. Horka, 310 m, (čas 15:31), Jičínská pahorkatina
Pověst o obrovi Drábovi
Drábské světničky dostaly jméno podle obra, který zde kdysi žil spolu se svou ženou. Jmenoval se Dráb a byl to pořádný hromotluk. Lidem nikdy neublížil, naopak by se s nimi rád přátelil, ale báli se ho. Tak jim alespoň tajně pomáhal. Viděl, jak lidé slouží svým zvířatům, jak je krmí a starají se o ně. Usoudil tedy, že by jim pomohl, kdyby je občas nějakého zvířete zbavil. On bude mít jídlo a lidem se uleví od starostí.
Jednoho dne obrova žena zemřela. Byl z toho velmi smutný a jeho domácnost chřadla. Po čase se rozhodl, že si sežene děvečku od lidí. A taky si jednu hned přinesl. Byla to Anička z blízké vesnice.
Anička se o Drába starala a brzy poznala, že se ho nemusí bát. Stýskalo se jí ale po rodičích. Tak obra přemluvila, aby ji pustil na jeden den domů, že se večer vrátí.
Lidé ve vesnici byli rádi, že Aničku vidí živou. Hned je ale napadlo, že by mohli využít situace a zbavit se toho zloděje zvířat. Od Aničky zjistili, že obr každé poledne tvrdě usne a už vymýšleli plán...
Druhý den v poledne se vydali k obrovi, aby ho spícího odvezli někam daleko. Jen ho však položili na vůz, hned pod jeho vahou upadlo kolo. Jak to drclo, obr se vzbudil. Ve své dobrotě si myslel, že těm chudákům rozbil vůz a snažil se vše napravit. Řekl jim, že na louce pod lesem u velké borovice zakopal poklad. Část ať si vezmou na nový vůz a zbytek peněz dají Aničce za její dobré služby.
Lidé tak poznali, že je obr hodný, ale opuštěný. Od té doby jej ve skalách navštěvovali a nosili mu jídlo. Obr na oplátku lidem pomáhal na poli a v lese.
