30. etapa - Scharfenstein

28.02.2021

1. Kotel 393 m + 100 m prémie (čas 09:12)
2. Dubový vrch 403 m + 100 prémie (čas 09:41)
3. Josefův vrch 293 m (čas 10:09)
4. Kozí vrch 428 m (čas 11:03)
5. Merboltický vrch 426 m (čas 11:25)
6. Kamenná hůra 519 m (čas 12:29)
7. Liščí vrch 350 m (čas 13:59)
8. Ostrý 300 m (čas 14:43)
9. Ostrý (Scharfenstein) 252 m (čas 15:04)
 

Dneska byl na kopcích krásný den. Slunečno, ticho, klid, a pokud nějací lidé, usměvaví a vlídní. Operačním prostorem se stalo okolí Starého Šachova. Je to zastávka na znamení, místo přesně uprostřed mezi Nikde a Nikam.

Pokud chcete, aby vám vlak zastavil, je nutné nejen zmáčknout tlačítko signalizace pro avízo výstupu, ale také o tom informovat průvodčí. Pro jistotu by bylo nejlepší celou záležitost s vystupováním na takovém místě probrat ještě před odjezdem vlaku přímo s mašinfírou. Pochopitelně, zcela ideální by bylo o takovém záměru informovat včas písemnou formou České dráhy. Mně vlak zastavil, ale nebyl jsem schopen se z něj dostat. Zběsile jsem v nanosekundových intervalech dorážel na tlačítko otevírání dveří. Ale nic. Dokonce ani dveře nevěřily, že by někdo mohl chtít vystoupit na takovém místě. Aby mě dveře šikanovaly, to se mi stalo poprvé v životě a byl to traumatizující zážitek. Okamžitě ho ale následoval další. 

Pokud ve Starém Šachově vystoupíte, ocitli byste se zcela podle očekávání ihned v terénu, nebýt několika domů, které mají oplocené výběhy takovým způsobem, že se mezi nimi nedá projít. Takže jsem nakonec musel jít přes jeden oplocený výběh a právě, když už jsem ho přešel a přelézal plot, vyšel nějaký pán a dost ofenzívním tónem se mě zeptal, jestli jsem si jistý, že vím, co dělám. To je ale dost hloupá otázka, protože jsem podle mne nepůsobil vůbec nerozhodně. Tak jsem mu řekl, že jsem si jistý, že to skoro určitě vím, ale že nebylo vyhnutí, a že se nemusí bát, protože nejsem nějaký mladý chuligán, nebo zloděj dobytka. On mi na to řekl, že i čtyřicátníci jako já mohou být grázlové a že nechybělo moc a poslal na mne svého psa. Poděkoval jsem mu za kompliment a vyjádřil své přesvědčení, že udělal správně, že psa neposlal, protože mě ve vlaku dost podráždily jedny dveře a navíc jsem ještě nesnídal, takže není tak úplně jisté, kdo by koho nakonec pokousal. 

Pak už se vše odvíjelo podle plánu. Až na ty ohradníky. Ty jsou tam všude a to i na místech, kam by krávy podle mne nešly, ani kdyby je tam někdo nutil. Takže tradice: louka, kravinec vedle kravince, pak ohradník a pak hustý les směrem do příkrého kopce. Je mi líto, ale ještě jsem neslyšel o žádné krávě, která by měla horobranské ambice.

Výšlap to byl pěkný, celkem jsem ušel něco málo přes 20 km. Po včerejším zklamání jsem se dobře vyspal a naladil se na to, aby třicátá jubilejní výprava stála za to.Je sucho, takže se na kopce snadno vylézá. Čistě teoreticky, protože co se nezměnilo je to, že se musí nahoru. Zajímavá situace nastala, když jsem šel z Kotle na Dubový vrch. Já si spletl tlustou souřadnici s cestou. Kupodivu jsem měl pocit, že skutečně jdu po cestě. Spokojeně jsem si po ní vykračoval a na omyl jsem přišel až ve chvíli, kdy mi překážel na "cestě" neprostupný hustník. 

Ještě pár slov ke Kamenné hůře. Svahy jsou plné kamenných polí a k těm bych vám rád poradil, abyste se jim v této části roku vyhnuli, jak jen to jde. Na kameny stoupnout nesmíte, protože jsou pokryté mechem, který se utrhne a uklouzne vám noha. Mezi kameny stoupnout nesmíte, protože je tam led, po kterém vám uklouzne noha. Tím se výběr pro to, kam dávat na kamenném poli nohy dost zužuje. Já osobně jsem celý omlácený. Několikrát jsem upadl tak příšerně, že jsem měl opravdu strach, že se něco stalo iphonu nebo milované bundě Buffalo Bills.

Domů jsem přišel tak unavený, že jsem kočku byl schopen poznat jen podle toho, že se ke mně lísala. Zítra si dám oddychovou výpravu. Za svůj včerejší výkon jsem se hluboce styděl, dneska to bylo lepší. Překonal jsem hranici 60 tisíc bodů, ale to není důležité. V první řadě jsem si chtěl výpravu pořádně užít, sluníčko a radost z čerstvého vzduchu (já vím, že je to hodně sobecké, když jsme ve výjimečném stavu a v české televizi každý den umírají desetitisíce našich spoluobčanů na covid). Proto jsem také vyrazil mimo okres, ba kraj. Zítra bych se tímto příjemným výšlapem dopustil velezrady.