36. etapa - Mlýnský vrch

09.03.2021

1. Mnišská hora, 381 m, (čas 14:24), České středohoří
2. Mlýnský vrch, 321 m, (čas 15:49), 
Ralská pahorkatina

Dneska rychle na dva kopečky prakticky při ruce a domů. 

Na vrcholu Mnišského vrchu mě čekalo překvapení. Chvilku poté, co jsem dorazil a odpočíval a fotil, objevil se nějaký člověk, udýchaný, zpocený, úplně uřícený a když mě uviděl, překvapivě se netvářil ani trochu přátelsky. Nejprve se musel trochu vydýchat a pak spustil a já měl hned podezření, že si mě asi s někým speltl. Řval na mě (cituji): "Tohle ti neprojde ty hajzle. Podvádět, to umíš, to umíš, to umíš moc dobře, móc dobře. Ale tohle ti neprojde. Nemochs tu bejt dřív než já, ani náhodou." Tak jsem mu řekl, že jsem tam byl určitě dřív, že jsem o tom úplně přesvědčený, leda by byl schovaný někde v roští nebo v koruně stromu (což ale nebylo pravděpodobný). A taky jsem mu řekl, že už tam jsem bezmála deset minut. To ho úplně uzemnilo. Posléze se vše vyřešilo, považoval mě za konkurenta ve hře "Vrcholy Českého středohoří" a pokud by se nedostal právě na tento kopec jako první, byl by to šach-mat. 

Chvíli mi pak popisoval systém hry, ale bylo to tak komplikovaný, že jsem kromě pravidla lézt na vrcholy nic nepochopil. Pochopil jsem ale, že fyzická kondice je v jejich hře až na druhém místě, protože v první řadě musí být každý z nich vybaven duševním potenciálem se v pravidlech zorientovat. 

Když jsme se loučili, on se blaženě usmíval a mračil jsem se já. Jsem úplně blbej a jejich hru bych hrát nedokázal. Po cestě jsem poslouchal podcast Vlado Kureka, ale v jednu chvíli jsem si sluchátka raději sundal, les kolem mne byl dost děsivý...Kolega v práci mi slíbil, že příspěvek olajkuje a pochválí fotky, to jsem fakt zvědavej.